Úvodní strana›Cadillac Ranch ›Auta Cadillac

Auta na Cadillac Ranch

1. Cadillac Club Coupe (aka Sedanette) 1949

Chip Lord říká:

„O tomto Cadillacu nemůžete říci, že by měl zrovna „ocasní ploutve“, nicméně jejich zárodek zde již můžeme pozorovat. Tento zárodek signalizoval počátek éry vývoje a zvětšování „ocasních ploutví“ do obrovských rozměrů v 50-tých letech. Harley Earl, šéf designového oddělení General Motors se při jejich návrhu nechal inspirovat bitevníkem P-38 fighter. Letadlem, které se proslavilo svými výkony ve druhé světové válce.

Tento model Cadillacu bylo nejobtížnější nalézt a jeho cena byla ze všech Cadillaců umístěných na Cadillac Ranch nejvyšší. Cena v roce 1974 činila 700 US$. Původní majitel se pokoušel o jakési zrestaurování Cadillacu a byl přesvědčen, že by si jej měl koupit pouze sběratel, který toto dokáže adekvátně ocenit. Nechtěl jít v žádném případě s cenou dolů. Cadillac byl v dobrém stavu, nicméně jeho stříbrný lak připomínal spíše neúspěšný pokus amatéra. Bylo to patrné především na detailech. My jsme ho ovšem nutně potřebovali! Stanley navrhl, abychom na majitele udělali nějakou rošťárnu. Až budeme opouštět místo obchodu a předáme nyní již bývalému majiteli peníze, rozbijeme před jeho očima přední světlomety a masku chladiče kladivem.

Byla to sice malicherná věc, ale zrealizovali jsme tento drsný žertík jako demonstraci amerického vlastnického práva, protože my jsme přece „drsoni“ z Texasu. Když jsme odjeli, on i jeho přítelkyně zmateně stáli na příjezdové cestě před domem a tupě zírali.

O pár dní později jsme zavolali bývalému majiteli a pozvali jej na oficiální otevření Cadillac Ranch. Otevření se konalo v parném sobotním červnovém dni (21.6.) roku 1974. Domníváme se, že si dal nejprve sprchu potom panáka a jel se podívat, kde a jak skončil jeho zamilovaný a opečovávaný Cadillac.“

2. Cadillac Series 62 Sedan 1950

Chip Lord říká:

„Tento Cadillac s lakem slonovinové kosti míval zelenou střechu a byl to nepojízdný vrak, když jsme jej koupili. Kupovali jsme ho asi 50 mil severně od Amarilla ve městě Dumas. Museli jej vléci až na budoucí Cadillac Ranch. V průběhu výstavby Cadillac Ranch jsme si připadali jako sběrači odpadků, protože jsme nacházeli hromady kravin, například pod krásně vyzdobenými poklicemi všech aut se skrývala spousta bordelu. Kolemjdoucím jsme tvrdili, že se jedná o prastarý aztécký rituál. Firma Cadillac vyprodukovala 55 352 těchto modelů typu Sedan, čímž se stal nejpopulárnějším modelem 50-tých let. V našich očích tento Cadillac by ovšem nejméně populární.

Tento model se v průběhu let 1950 až 1953 změnil minimálně po stránce designu, čímž se stává dosti obtížné odlišit jednotlivé ročníkové modely v průběhu těchto let od sebe. Proto jsme se rozhodli použít pouze jeden Cadillac z tohoto období“

3. Cadillac Coupe de Ville 1954

Chip Lord říká:

„Tento modrý Cadillac Coupe de Ville hardtop s bílou střechou byl zakoupen v Amarillu od soukromé společnosti. Auto sice bylo pojízdné, ale nebylo ve zrovna dobrém stavu, nicméně jsme museli zaplatit 250 US$ a odpovědět do místního plátku Globe-Times. Byla zrovna slunečná sobota s nepříjemným horkým vzduchem, když jsme jej jeli vyzvednout. Stál na jižní straně moderní budovy. Neřekli jsme majiteli důvod, proč kupujeme pouze značku Cadillac, protože vypadal jako velký fanda do značky Cadillac.

Rok 1954 byl rokem, kdy GM redesignovalo veškeré modelové řady Cadillac. Byly delší, nižší, širší a silnější. 331 kubických palců objemu motoru zvyšovalo jeho výkon na 230 koní. Tento rok bylo v módě schovávat plnící hrdlo palivové nádrže pod koncová světla.

Od začátku s ním byly potíže, které vygradovaly při instalaci, kdy se ohnul rám a Cadillac se zdeformoval natolik, že jsme za něj museli sehnat jiný.“

4. Cadillac Series 62 Sedan 1956

Chip Lord říká:

„Tento tyrkysový Cadillac hardtop byl získán a zachráněn opět ve městě Dumas v Texasu. V době koupě byl v pořádku a jeho cena se pohybovala na úrovni 100 US$. Interiér byl v děsném stavu zřejmě upraven činorodými myškami, které si evidentně pochutnaly na sedadlech. Cadillac byl opět odtažen do Amarilla k sídlu Stanleyho a Wedy Marshových, kde jsme jej zaparkovali. Ostatně zde jsme shromažďovali všechny vozy cadillac pro Cadillac Ranch.

Během mé návštěvy sklářského obchodu jsem narazil na dalšího adepta pro Cadillac Ranch. Jednalo se o Cadillac 56 Sedan de Ville a rozhodl jsem se, že ho koupím. Nakonec jsem v něm odjel zpátky do Californie, když byl projekt Cadillac Ranch ukončen. Byl to klasický růžový Cadillac, obecně známým pod pojmem „růžové prsíčko“, a při řízení jsem měl pocit jako když jedu lodí. Tento dojem se umocňoval tím více, čím více jsem projížděl nebo přejížděl Colorado River. Nejlepší to bylo, když jsem jel po Londonýnském mostě za městem Lake Havasu v Arizoně.“

5. Cadillac Sedan 1957

Chip Lord říká:

„Bohužel se nám nedařilo najít Cadillac modelový ročník ´57 a tak jsme se rozhodli vybudovat Cadillac Ranch bez tohoto auta. Bylo naprosto nutné začlenit tento model a my to věděli. Bohužel tento design byl ze strany GM velmi brzo nahrazen a poté převzal jeho design model 57 Cadillac Eldorado Brougham. Vypadal jako show car určený na projížďky po Park Avenue. Nakonec jsme udělali pouze díru a hledali tento model Cadillacu.

Čtvrtým dnem co jsme budovali Cadillac Ranch se nám podařilo nalézt tento model čtyřdveřového Cadillacu. Nebyl sice pojízdný, ale měl hezkou lososovou barvu. Odtáhli jsme ho přímo na Cadillac Ranch kde jsme ho chtěli přímo instalovat. Ukázalo, že instalace je nejkomplikovanější, protože jsme se museli vypořádat se stísněným prostorem mezi již stojícími Cadillaci. Podařilo se pouze díky použití malého jeřábu s navijákem, i když se to jevilo jako velmi primitivní řešení, ale ve svém důsledku účinné. Pokud se dnes podíváte na Cadillac Ranch, pochybuji, že poznáte nějaký rozdíl v pozici tohoto Cadillacu oproti ostatním, protože sedí perfektně.“

6. Cadillac Sedan 1958

Chip Lord říká:

„Další Cadillac, který byl pořízen ve městě Dumas v Texasu pouze s tím rozdílem, že byl nebesky modrý. Měl vypuštěné pneumatiky a tak jsme je museli nejprve dohustit a poté se pokusili ho nastartovat. Následně jsme byli donuceni nejprve vyčistit karburátor a pak Cadillac již naskočil. Jeho cena byla 120 US$ a interiér nebyl, v o nic lepším stavu než tomu bylo u ostatních Cadillaců, tedy strašný.

Nebyl to žádný med jet s ním 15 mil do Amarilla, když si uvědomíte, že byl Cadillac skoro exhumován. Páchnul jako smrt. Je s podivem, že bývalým majitelem byl bankéř a majitel pojišťovací společnosti. Cadillac disponoval trvanlivým motorem V-8 schopným vyvinout 310 koní výkonu, nicméně skončil na Cadillac Ranch. Všechny modely Cadillac roku 1958 disponovali stabilizátorem řízení, dvěma rádio reproduktory a automatickou parkovací brzdou. Nic z toho však v tomto Cadillacu nefungovalo.“

7. Cadillac Coupe 1959

Chip Lord říká:

„Jako první Cadillac pro účely projektu Cadillac Ranch byl zakoupen hnědý čtyřdveřový sedan de ville se čtvercovou střechou. Cadillac zakoupil Hugh Russell s asistencí Stanley Marche 3. Čtvercová střecha byla charakteristická tím, že se jakoby omotávala kolem zadního okna. Když jsme spatřili tento Cadillac 1959, rozhodli jsme se, že se stane tím nejdůležitějším z Cadillaců projektu Cadillac Ranch a to díky tomu, že disponuje největšími rozměry „ocasních ploutví“ a tím pádem je schopen reprezentovat tzv. „zlatou éru automobilismu“. Naše snažení o hledání tohoto typu Cadillacu bylo završeno úspěchem a my našli bílého Cadillaca několik yardů severně od města.

Vzpomínám si, jak nám majitel při prodeji říkal: „Ta plechovka nemá žádný papíry. Dám Vám ji za medonosku (100 US$).“. Na tato slova jsme reagovali: „ … když nám ji doručíte, uděláme business.“. Předpokládal jsem, že si ho odvleče nazpátek. Když nadešel čas pro zahrabání tohoto Cadillacu, rozhodli jsme se pro účely filmového štábu tento Cadillac nastartovat. Položili jsme cihlu na plynový pedál a čekali, že motor naskočí, ale nenaskočil. Pouze se rozškytal a chcípnul. Tak jsme ho nadobro pohřbili. Byl to tento Cadillac, který měl reprezentovat celý projekt Cadillac Ranch a ten samý model Cadillacu použil Peter Morton, který se rozhodl umístit jej na střechu svého Hard Rock Café klubu v Los Angeles. Podali jsme na něj žalobu v roce 1984 ve věci poškozování dobrého jména projektu Cadillac Ranch, ale to je jiný příběh. Ostatní Cadillaci nebyli tak zničení a my jsme zrovna filmovali scénu se Stanleym, kde hrál opilého Lea Wyominga kousek od Cadillac Ranch. Stanley neřídil, nicméně scénář říkal, že musí být za volantem odjíždět. Odjel tedy na kopeček a Cadillac se začal valit dolů ze svahu přímo do rybníku, ve kterém se také potopil. Když konec Cadillacu trčel z vody ven, Stanley se odplazil pryč.“

8. Cadillac Sedan (Flat top) 1960

Chip Lord říká:

„Tento Cadillac byl prvním autem, které jsme koupili, když jsme dorazili do Amarilla. Kupovali jsme ho na 6th Avenue od majitele jménem Dutch Allee. Byl to bílý čtyřdveřový hardtop Sedal de Vill s černobílým interiérem. Cena byla 250 US$. V tomto roce to bylo poprvé co monstrózní „ocasní ploutve“ na Cadillacích začali ustupovat a zmenšovat se. Trend nemravných ploutvé vygradoval v 59 roce. Byl charakteristický svým rozměrným kufrem a čtvercovým zadním okénkem.“

9. Cadillac 4 Window Sedan 1962

Chip Lord říká:

„V tomto případě jsme kupovali Cadillac, ze kterého se valil béžový dým za cenu 300US$ od obchodníka s ojetinami v Amarillu jménem Gui Mullins Motor. Tento Cadillac jsme používali každý den k účelům budování a přípravy Cadillac Ranch. Najeli jsme s ním asi 100 mil. Motor fungoval skvěle a interiér v barvě žlutého brokátu byl bez poskvrnky. Byl to trošku skličující zážitek řídit tento Cadillac na pohřeb, ale nedalo se nic dělat. Museli jsme jej vsadit do připravené díry a zasypat a to dne 19 června 1974.

V sobotu 21 června Stanley zorganizoval slavnostní Open Party k projektu Cadillac Ranch. Naštěstí jsem vlastnil růžový Cadillac 1956 hardtop a tak jsem byl schopen přijet opravdu stylově. V půjčeném smokingu a ve svém Cadillacu.“

10. Cadillac Sedan 1963

Chip Lord říká:

„Tohoto Cadillaca jsme koupili také od Guye Mullinse z Amarilla. Když jezdil tak bylo všechno v pořádku a byli jsme rozhodnuti s ním jet až na jeho usazení do země. Nahodili jsme ho, vzepjal se jako hřebec a vyrazil po Hellium Road, ale jen jsem to dořekl tak si Cadillac sedl a předl jako kotě. Společnost Cadillac v tomto roce inovoval horní umístění motoru, čímž se mohl zvětšit objem motoru klasické V-8 na 429 kubických palců, nicméně po monstrózních ploutvích nezůstalo ani vidu ani slechu. Mohli jsme zařadit I Cadillac roku 1966, ale tento model byl skutečně posledním ze zlaté éry. Cadillac roku 63 disponoval ocelovou mřížkou chladiče a v následujícím roce se začalo s používáním plastikových klik a dílů v interiéru zpracované v nevyšší možné kvalitě. Tento rok byl milníkem pro Cadillac a GM. Překvapivě jak Cadillac, tak GM jsou stále naživu I v roce 1997, nicméně už nikdy si další Cadillac nekoupím.“