Úvodní strana›Route 66 ›New Mexico
New Mexico znamená modrou pro Route 66
Proč jsem začal ve státě New Mexico modrou? Co s tím má co společného? Jednak to, že je po Mother Road - Route 66 legendární Blue Swallow Motel a druhak, že nebe nad státem New Mexico je také blankytně modré. Nenechte se zmást krásně modrou oblohou. Mother Road - Route 66 je zde dlouhá 377 mil a vede jak nížinou, tak horami. V horách se můžete potkat i se sněhem. Já ho tam potkal! V květnu! Ocitneme se i na tradiční Mother Road - Route 66, která vás nadchne scenériemi, které jste vídali ve filmu Easy Rider...
Na začátek malé upozornění: „Vzali jste si s sebou teplé oblečení? Budete ho potřebovat! Až budete přejíždět hory za Abuquerque tak zjistíte proč. Důvodem je husté sněžení ve stoupání za Albuquerque. Teplota klesla pod nulu, boční vítr, viditelnost pár metrů a husté sněžení. Po pár minutách sníh na silnici! V takovém počasí se na mašině kurva nejzdí! Doma bych se na motorku nešel ani podívat do garáže. A tady riskuju v 50 mílích za hodinu, jelikož pánové v autech nedbají na bezpečnost motorkářů. Takže jedeme, jakoby se nechumelilo... Když jsem sesednul z motorky měl jsem centimetr silnou vrstvu ledu na holeních a omrzlé prsty u rukou! Už když jsem se balil, bral jsem si pouze funkční prádlo včetně kukly. To se vyplatilo! Na poslední chvíli jsem si vybalil dlouhý rybano. V Novém Mexiku jsem si dal kurva hodně jmen... Takže si vemte dost izolačních vrstev sestavených z funkčního oblečení, protože cesta po Mother Road - Route 66 je dlouhá a velmi členitá. Nelze se spoléhat na to, že jste relativně na jihu..."
Go west přímo do Tucumcari, NM. Vyloupneme se ve městě, kde se natáčely scény k filmu Rain Man s Dustinem Hoffmanem a Tomem Cruisem v hlavní roli. Kromě toho můžete navštívit již výše zmiňovaný Blue Swallow Motel otevřený v roce 1939. Do dnešní doby si zachoval původní ráz a neonový poutač je fakt tak kýčovitý, že se vám musí líbit! Každý pokoj má svou garáž, ve které je originální kresba. Nedaleko od motelu je indiánská budova názvem Tee Pee Curios z roku 1948. Uvnitř naleznete velmi ochotné majitele a prodavače v jedné osobě, kteří provozují obchod dárkovým zbožím. Koupil jsem zde stříbrné cetky pro svou fuchtli... I když se mi tu moc líbí je na čase vyrazit dál po Mother Road - Route 66.
Cesta po Mother Road - Route 66 za Tucumcari je velmi hezká a rozmanitá. Stojí za to jet přiměřeně pomalu a vychutnávat si pocit volnosti z otevřené krajiny a kvalitní vozovky. Krajina je velmi členitá, kopcovitá s pořádnou dávkou zatáček. Takže si užijeme... Projíždíme přes město Santa Rosa, NM. Bohužel nestavíme, i když je zde spousta památek. Namátkou vybírám La Loma Motel z roku 1949, Clines Corners Complex z roku 1934, Comet Drive Inn Cafe z roku 1952, Route 66 Auto Museum 2000, ve kterém naleznete přes 60 oldtimerů v expozici či místo zvané Blue Hole, což je přírodní propast plná vody, hluboká 81 stop s konstantní teplotou vody 64° F. Je vyhledávána potápěči pro svou čistou vodu a dobrou viditelnost. Užíváme si až do Romeoville, NM.
Užívání si krásné jízdy je konec! Začalo sněžit! Před Santa Fe, NM, normálně sněží! Tohle krtek nejebal! V Čechách je 30° C a v New Mexico kurva sněží! Nedá se nic dělat. Santa Fe je krásné a starobylé město a tak nasedám na mašinu a jedu se podívat po památkách. Hledám především San Miguel Mission, což je nejstarší dochovaný původní kostel v USA z roku 1607. Je vyroben z nepálených vepřovic. V Santa Fe se nachází i nejstarší dům postavený původními obyvateli z roku cca 1200. V současné době zde naleznete krámek se suvenýry... Pokud máte hlad tak zamiřte do restaurace El Comedor de Anayas nabízející mexické a americké jídlo již od roku 1951. Tradiční motel na Mother Road - Route 66 naleznete v El Rey Inn z roku 1930. Ačkoliv se ptám kdekoho, nepodařilo se mi najít ani jedno místo. Je zajímavé, že tu všichni žijí již 30 let a nikdo mi nedokázal říci kde konkrétně tu nebo onu budovu naleznu. Většinou ani nevěděli, že v Santa Fe něco podobného vůbec existuje... Ráno se vzbudím a kouknu na nebe. Azůro... Mám radost, ale jen do chvíle než vystrčím rypák, abych zjistil, že je pod nulou. V hotelovém bazénu normálně led namísto vody... no tak vyrážíme!
Počasí na Mother Road - Route 66 je mrazivé až do Albuquerque, NM. Alespoň neprší ani nesněží. V Albuquerque stavíme v místní žrádelně ve stylu sežer kolik můžeš. Styl tak oblíbený většinou členů výpravy na Route 66. Vám doporučuji zajet spíše do tradiční restaurace 66 Diner. Pokud se rozhodnete přenocovat využijte služeb nejstaršího motelu ve městě jménem Aztec Motel z roku 1931. Rádi trochu hazardu? Tak rychle do Route 66 casino. Okázalého hráčského podniku na Mother Road - Route 66 rozkládajícího se na rozloze 50.000 čtverečních stop. Je čas vyrazit!
Za Albuquerque začalo pekelně sněžit, což dokládá i fotografie. Za městem začíná stoupání a jedeme do hor. Počasí tomu odpovídá... zkurvený sníh a zima! Po cestě míjíme Los Lunas. Nevím o ničem, co bychom zde mohli objevit... Jiná situace je ve městě Cubero, NM. V místním motelu jménem Mr. Taylor Motel strávil noc Ernest Hemingway v dobé, kdy pracoval na knize "Stařec a moře". Dost daleko od "velké vody"... zato sněhu je tu více než dost! Když už míjíme zajímavá místa nemohu vynechat město Grants, NM. Nachází se zde kovová sculptura věnovaná oslavě Mother Road -Route 66 vytvořená počátkem 80-tých let.
Úspěšně jsme přejeli přes hory a zkurvené sněžení nechali za sebou, abychom zastavili ve městě Bluewater, NM. Bohužel jsem byl "na suchu" a ostatní nikoliv, tak jeli dál... díky za projevené ohledy. Nicméně to bylo dobré k tomu, že jsem zde narazil na tlupu místních motorkářů. Z tlupy se vyklubala skupina věřících bikerů vedených Chuckem Tiptonem. Jedná se o moto klub jménem Christian Motorcyclists Association, kteří jezdí ve jménu Syna Božího... Nejsem věřící, ale je mi sympatické, že bohuslužbu pojali jako vyjíždku na motorce. No kdo ví, třeba by mě přesvědčili ke vstupu do klubu... Každopádně byli velmi vstřícní, přátelští a zajímali se o "mou pouť"... Takže zdravím kluci a díky za příjemné setkání!
Tak frčíme po Mother Road - Route 66 dál s tím, že další zastávka je Indian Market Continental Divide, NM. Tradičního na něm není nic víc než budova, ale cestovatelský suvenýry mají dobrý. Hlavně nežerte ty jejich sušený sračky...
Druhý varování: “Tady jsem si koupil to jejich jedovatý ´Beef Jerky´. Ty vole, to jsem neměl dělat. Nebudilo ve mě moc důvěry už od letmého pohledu… ale hlad byl silnější! Snědl jsem jenom kousek, protože ten smrad by zabil orla v letu… chuťově to bylo taky odporný, tak jsem zbytek vyhodil. Za nějakých 30 nebo 40 minut jsem pocítil lehké napětí ve střevech. Neustálý natřásání na mašině tomu moc nepomáhalo a do cíle ještě daleko… držel jsem svěrač, seč to šlo. Po tom co jsem dorazil do dnešního cíle, tj. do Gallupu jsem si ani nevyzvedl věci z auta a hned letěl na pokoj, jak mi bylo špatně. Dostal jsem horečku, začal se potit a ještě jsem cítil jak mi je na blití a jde na mě sračka! Jen co jsem se zahrabal pod deku, udělalo se mi ještě hůř. Požádal jsem spolubydlícího kolegu, zda by mi nevyzvedl a nepřinesl batoh. Odpověděl, že ne. Tak jsem ho požádal, zda by mi teda alespoň nezašel pro kolu, abych mohl zapít acyplpirin. Taky ne! Díky vole! Sebral se a odešel. Hned jak za sebou zabouchl dveře, udělalo se mi fakt blbě! Asi z něj. Letěl jsem na hajzl a myslel si, že se vybleju… začalo to ze mě lítat všema votvorama! Blil jsem jak doga, sral jsem jak alík a chcal jak kozel a to všechno zároveň! Neměl jsem vůbec šanci to nějak ovlivnit! Byl jsem rád, že dejchám. Trvalo to pár minut. Po tom jsem se rozhlídl kolem sebe a byl jsem zděšen! Stěny vohozený sračkama a pochcaný… v hajzlu krvavý zvratky! Skoro jsem nemohl chodit, ale hrdost mě přinutila. Z posledních sil jsem to všechno uklidil s tím, že jsem se ještě několikrát poblil, ale už bez sraní a chcaní. Potom jsem se krátce osprchnul. Chvíli jsem si lehnul, abych nasbíral sil a došel si pro kolu do automatu. Kurva ledová jako svině. Zasraný amíci! Potřebuju bejt fit na zítra a jet dál po Mother Road - Route 66! Předávkoval jsem se tedy acylpyrinem, kterého jsem sežral asi celý plato během pár hodin. Kolega byl naštěstí pryč, takže má hrdost zůstala nedotčena… A světe div se! Ráno jsem se vzbudil čilej jak rybička! Žádná horečka, pnutí střev a únava! Restartovanej jak starej komp! Takže nežerte ty jejich smradlavý a shnilý sušený hovězí tyčinky, plátky a co já vím co ještě, pokud nechcete zažít to co já!”
A tradá do Wild Horse Messa Bar. Bohužel je zavřený a největší zajímavostí je zde billboard prostřílený jak řešeto. Asi místní zvyk... Nicméně je zde začátek staré Mother Road - Route 66, kde je to ta pravá Amerika. Rozpraskaná silnice rozdělená žlutou čárou s výhledem na horizont, ve kterém se zračí hory. Fakt paráda! Paráda ovšem končí u hranice indiánské rezervace kmene Navajo. Zastavíte u okraje silnice před cedulí upozorňující cestovatele na místní zákon, který říká, že nesmíte fotit. Na tý zkurvený ceduli jsou ještě další povinnosti, které musíte respektovat, pokud nechcete okusit pohostinnost místní cely. Ceduli jsem si vyfotil. A to jsem neměl dělat! Za 3 minuty si to přihasil místní balíkovskej policajt a za další 2 minuty druhý. No vlastně to byla duhá... Oba policajti byly obdobně nepřístupní a nabubřelí jak to vídáte ve filmech. Každopádně na mě ten tlustej kokot ukázal prstem, jako abych šel k němu. Po cestě k němu jsem nahlas, ale pro jistotu česky, říkal: "Když něco chceš, tak pojd ty ke mně, ty zmrde tlustej!". Došel jsem k němu, on ani nepozdravil a hned chmátnul po mém fotoaparátu. Začal se v něm přehrabovat! To už jsem nevydržel a zeptal se, co dělá. Podíval se na mne jako na hmyz a neodpověděl. Tak jsem mu ten foťák vzal a řekl: "Pokud něco chceš, řekni a já to najdu!". Odpověděl, že hledá tu fotku, co jsem vyfotil... Kurva odkud ví, že jsem něco fotil? Našel jsem, ukázal foto a on úsečně přikázal: "Smazat!". Oponoval jsem, že nevidím důvod, jelikož zákon je platný až za tou cedulí a já jsem vyfotil pouze tu ceduli k informativním a dokumentárním účelům. Opět strohé: "Smazat!". Na doporučení Zdenka Juráska, abych nediskutoval s americkým poldou, jsem foto teda smazal. Normálně mi vzal foťák a zkontroloval to! Zkurvenej polda! Být to v Evropě, poslal bych ho do prdele! Tady jsem zatáhl ocas a s mrmláním odešel ke svý mašině. Takže to nemohu doložit, ale pozor na to. Cedule vyzívající spořádané občany k bdělosti opravdu v Americe fungují!
Nakonec mě nezavřel a já mohl pokračovat do města Gallup, NM. Hned na začátku města je nejslavnější motel na Mother Road - Route 66, El Rancho Motel & Hotel. Čím, že je tak zajímavý? Z mého pohledu především okázalým, ale vkusným, zařízením ve foyer. Z obecného pohledu spíše tím, že zde byly ubytované známé osobnosti. Například Ronald Reagan, John Wayne nebo Kirk Douglas. Přímo naproti hotelu El Rancho jsou další tradiční motely na Mother Road - Route 66. Sice je zase azůro, ale zima jak svině. Následující ráno jsem našel moto zasypané sněhem!
Sněhová vichřice nás provázela až do Arizony, ale to až v následujícím státě...











